Úvod
Miroslav Pošvic
se etabloval především jako mistr litografie. Malba mu dovoluje mazlit se s barvou, laskat se s jejími polotóny a jejich průniky, využívat její transparentnosti i plasticity, pohrávat si s modelací tvarů a jejich stínů, nořit se do hloubky prostoru. Ovládnutí jemných nuancí olejomalby ale nemění jeho rukopis ani témata. Jeho imaginární světy stále oscilují mezi makro a mikrokosmem a naznačují, že vše jedno jest. Zárodky životů se mohou v jiném zorném úhlu jevit jako vesmírné mlhoviny, buněčné bujení jako shluky planetek. Pošvicova tvorba ale není pokusem o postižení zázraku vesmíru - je mnohem skromnější. Jeho obrazy jsou metaforou prostých emocí i jejich fyzických projevů, jako je svírání žaludku v radostném očekávání, jizvy na těle i na duši, postupná eroze paměti ... Ani když zpracovává velká, hluboce intimní dramata, nikdy nezabíhá do patosu. Vždy si uchovává humorný nadhled, pracuje s nadsázkou. Pohrává si s významy skrytými za estetickou vizáží svých obrazů, s významy, které - byť se váží k bytostně osobním vzpomínkám - promlouvají univerzálním výtvarným jazykem.
Terezie Zemánková